Těškov

» Oficiální stránky «

[Historie obce]  ::  [Mapa obce]  ::  [Mapa okolí]  ::  [Mapa Česka]  ::  [Historické mapy]

  První písemné zmínky o obci Těškov pocházejí již z roku 1343. V této době se psal název obce v podobě TĚŽKOV a byl odvozen od slova TĚŽITI, neboť v blízkosti obce na vrchu Radeč se těžila železná ruda. Druhé vysvětlení pro název obce se odvozuje od slova TĚŽÁK, což dříve znamenalo sedlák, který zde velmi těžce obdělával půdu a těžil z ní produkty ke své obživě.

  Obec Těškov byla spojena s obcí Sklenná Huť do roku 1931. Výnosem zemského úřadu v Praze z 19. září 1931 byla obec Těškov rozloučena na dvě obce Těškov a Sklenná Huť. Počet obyvatel postupně klesal také proto, že po druhé světové válce řada občanů odešla do pohraničí za novou existencí.

  Na počátku 20. století měl Těškov kolem 80 čísel. Stavení byla vesměs dřevěná, jen některá byla postavena z tzv. "vepříků", což byly nevypálené kvádry tvořené směsí hlíny a slámy. Cihel se používalo v menší míře. Některá stavení, zejména pak chlévy, byla kamenná. Stavení byla většinou kryta šindelem a slaměnnými doškami.

  Od roku 1914 byl život lidí poznamenán I. světovou válkou. Po vyhlášení mobilizace odešlo mnoho mladých mužů do války, takže veškerá tíha starostí o rodiny a hospodářství přešla na ženy a staré občany. Děti ve škole byly vychovávány v duchu státního zřízení Rakouska – Uherska. Tak například v roce 1915 učitelé místní školy s dětmi uspořádali oslavu na počest 67letého panování Jeho Veličenstva Františka Josefa I. a potom šli společně na mši do Mýta.

  Konec války a vyhlášení samostatného československého státu 28. října 1918 udělal tečku za válečnými útrapami. Kronikář z této doby píše: "Přeradostná tato zvěst došla do naší obce 28. října v 11 hodin dopoledne". Nejhůře však dopadly rodiny, jejichž muži se z války nevrátili. Těmto obětem války byl postaven "Pomník padlých", kde jsou vyryta jména všech padlých občanů. Dne 3. června 1923 uspořádala obec Těškov za součinnosti všech korporací a občanstva slavnost k odhalení pomníku padlým vojínům. Někteří vojáci obce se zúčastnili bojů v zahraničních legiích. Byli to: Jan Pěnkava, Václav Šic, Emanuel Zdvořák, František Grüner, Josef Hrabák – všichni ruští legionáři, Josef Zdvořák – francouzský legionář, František Veverka a Václav Hrabák – oba italští legionáři.

  Ve 20. letech 20. století byla postavena řada nových domků, stájí, stodol a kůlen. Roku 1929 byla vybudována kanalizace – tj. otevřený příkop vydlážděný kamenem a vymazaný cementem od statku Jana Hasmana až k domku Tomáše Černého a stejným způsobem od kovárny dolů k okresní silnici. 2. června 1931 byla upravena cesta k Siré a roku 1932 byly stavěny další domky. Uprostřed obce, vedle hasičské zbrojnice, stál obecní chudobinec, který sloužil k ubytování "obecních chudých". V obci provozoval živnost Antonín Veverka – hostinský, František Suchý – řezník, hostinský, malorolník, František Straka – hostinský, řezník, malorolník, Jan Vildman - hostinský, Josef Florian - obchodník, manželé Pechovi čp.113 - pekařství.

  Do obce Těškov přišla německá armáda v síle asi 800 mužů dne 17. března 1939. Byli ubytováni v hostincích, soukromých bytech a ve škole. Čtvrtý den z obce odešli.

* * *

OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ

"Těžkov, ves v Čechách, hejtm. Rokycany, okr. Zbiroh, fara a pš. Mýto; 80 d., 730 obyv. č. (1900), 2 tř. šk., pálení dřev. uhlí. Zdá se, že stávala již ve XII. stol. a že náležívala klášteru plaskému, že však do století XIV. částečně zpustla. V 1. pol. XIV. stol. náležela Oldřichu z Mitterwaldu, který Heřmanu, rychtáři v Těškově, a jeho bratru Jindřichovi dovolil, aby ves tu osadili novými obyvateli. Tito měli se říditi týmiž pravidly jako občané mýtští. R. 1476 Těžkov ke Zbirohu a Strašicům vůbec nepříslušel, r. 1505 pouze díl jeho. Druhý díl náležel augustiniánskému klášteru sv. Dobrotivé na Ostrově. Avšak i tento díl byl r. 1591 Ladislavem st. z Lobkovic přikoupen ke Zbirohu a zůstal s ním spojen až do dneška. Za války 30leté Těžkov byl od vojsk do základů vypálen. Školu má již r. 1776. V blízkém lomu nacházívaly se krásné amethysty."

» NAHORU «